Tento příběh už je staršího data, ale stále ho vyprávíme pro pobavení.

Koupili jsme si domeček a tak hozabydlujeme. Do ložnice jsme se rozhodli pro koberec. Mám představu něčehonazelenalého. A v obchodě s x kvanty koberců si takového nic nemůžuvybrat. Pak rozhodujeme mezi dvěma. Muž už trochu ztrácí trpělivost a takrozkáže, ať na jeden ukáži. Tak jsem ukázala na ten světlý. Manžel pokyneobsluhujícímu personálu, ty...

Zabydlujeme domeček, akce koberec popsána v povídce č. 5. A teď nastává akce postel. Postel jsme si objednali v jedné prodejně na Praze 9. Ale bude nám vydána na Praze 5, kde ji zaplatíme a pak si ji vyzvedneme ještě na jiném místě ve skladu. V určený den jsme se tedy dostavili na Prahu 5, peněz mám na kartě dost,...

Jsme asi 3 měsíce nastěhovaní v novém domečku. Není mi dobře, leze na mě nějaká rýma, tak jsem v pátek zůstala doma a nešla do práce. Je trošku "šedivák", ale svítí nádherně sluníčko, opírá se do oken a do zdí domečku. Je dopoledne asi 9 hodin. Povaluji se tedy ještě v posteli a kochám se výhledem do zahrady.

Dojdu na zastávku, pod malým přístřeškem je hlouček kluků a jedna paní. Snažím se vtěsnat pod stříšku, protože prší, ale nepodaří se mi to, kluci totiž vedou důležitou debatu. Trumfují se kdo má bohatší známé, je jim tak 8-9 let.

Stojím na zastávce autobusu, jedu do divadla do Prahy, bydlíme na vesnici v domku kousek jižně od Prahy. Najednou u zastávky zastaví auto mého mladšího syna a ten mi oznámí, že asi budeme mít psa. A odfrčí.

Naší vitální a podnikavé známé je osmdesátlet. Organizuje život nejen sobě, ale snaží se i ostatním. Její energie jenakažlivá, má nadhled a stále se o vše zajímá. Je bývalá profesorka na středníškole. Vychovala své 4 děti, životu sev ničem nebránila a protože byla velmi atraktivní a i jako starší dáma sedokonce v 60 letech rozhodla žíts...

Je to vlastně povídka staršího data a v naší rodině se dává k dobrému při rodinných sešlostí.

Většinou do práce jedu autobusem. Každýden je na co koukat. Jak se sluníčko vyhupuje na obzor, ranní mlhy, déšt nebonádherné mraky. Jak se po zimě začíná probouzet jaro, pak jak už vše začínávonět začínajícím létem, a pak už je zase na řadě podzim. Ted je právě dobanastupujícího plného léta. Repka už odkvetla, ale ještě její podlouhle úzkélusky...

Každý den, když jdu do práce neboz práce tak je obdivuji. Mají snad všechny barvy. Bílé, růžové, růžovévíce i méně, do červena i krvavě červené, žluté. Je červen a jsou v plném květui odkvětu, poupata snad všech velikostí. Jsou to růže v předzahrádcenašeho ob souseda. A jak je takobdivuji, a v hlavě se mi motají přípravy na svatbu syna,...