Přišli jsme na "stand-up", pokud nevíte co to je, bylo nám hned v úvodu doporučeno si to vygooglovat a jestli nevíte co je to vygooglovat, zeptejte se souseda. A tak jsem to vygooglovala:

Konečně jsme zamkli domeček a odjeli na dovolenou. Začali jsme poznávat krásu Orlických hor. Zdálo se nám, že vzduch je tu ještě čistější, déšť voňavější, louky barevnější a koncerty na nich neskutečně hlasitější. Velké množství motýlů, nejen počtem, ale i druhem. Tady potkáme otakárka vzácně, tam lítá i ve vesničkách na návsi. A úžasná věc - na...

Už dlouho bylo moje přání navštívit Panenský Týnec. Panenský Týnec, nedostavěný chrám opředený legendami. Na tomto místě jsou prý ezoterické a pozitivní zóny s léčivými účinky. Lákají sem psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Lákají sem také zamilované k uzavírání sňatku. Dorazili jsme dopoledne, jedna svatba končila, druhá se chystala. A...

Byli jsme nedávno s tátou na jeho malém políčku, které je u silnice jednou stranou a druhou vede k lesu. Šli jsme se tedy projít do lesa, a ta procházka samozřejmě ve mně zase vyvolala vzpomínky na dětství. Sem jsem chodila o prázdninách s kamarádkou na houby a na třešně a s babičkou dále do hlubšího lesa, kde byly takové...

Je doba jahod zralých. Pro mě jedno z nejkrásnějších období roku. Jahoda je prostě okouzlující ovoce. Už když jí vezmete do ruky a podíváte se na ní, je to umělecké dílo, voňavý zázrak přírody. Nádherný červený plod, pravidelně posetý jemnými zrníčky. A celá jahoda vytvořená z něčeho úžasného, co nejde definovat, jen obdivovat. Když se do ní člověk...

O víkendu jsme navštívili České středohoří. Nikdy jsem nějak cíleně tuto oblast nenavštívila, vždy jen maximálně projížděla. Na horu Říp jsem sice jednou vyšlapala a jednou na hrad Hazmburk, který tedy musím říci, že mě chytil za srdce. Nádherný, rozlehlý, zachovalý, středověký, gotický hrad.

Mezi povinnou četbu pro střední školy dnes patří Maminka Jaroslava Seiferta. To jsem byla docela překvapená. A tak jsem hned běžela do knihovny v ložnici a vylovila z ní tuto tenkou knížečku velikosti větší obálky, ilustrovanou Jiřím Trnkou. Skoro všechny ty básničky znám. A vždy se mi hrozně líbili, pro svoji jednoduchost, ale v té jednoduchosti...

Dostala se mi do ruky knížečka básní Vítězslava Nezvala s názvem: Sbohem a šáteček. Tu jeho poslední báseň z této sbírky Sbohem a šáteček si pamatujeme ještě ze školy. Tedy určitě tuto první sloku:

Jaro je v plném proudu. Ptačí rodiče mají napilno nakrmit hladové krčky na hnízdech. A tak syn ornitolog vyrazil na lovy beze zbraní. S fotoaparátem a velkým objektivem chtěl ulovit nějaké zdařilé foto úlovky. Toulal se v parku a v blízkosti dětského hřiště namířil objektiv na pózujícího samečka rehka zahradního. A tak jak zaměřoval svůj vyhlédnutý...

Všimli jste si, co dnes mužů nosí šátek? Snad víc než ženy. Nejen motorkáři, ale i malíři, zedníci, cyklisté i umělci muži používají šátek jako svoje "image" nebo náš soused, když seká trávu, samozřejmě sekačkou.