Pod kostelní zdí už letos vykvetly fialky. Kvetly tam, už když jsem kolem chodila do obecné školy. Obec v rámci jakési úpravy "divokého" parku pozvala renomované zahradníky. Na místo, kde fialky kvetou už skoro jako první jarní kvítka, asi před pěti lety, vysázeli nějaké kultivary okrasné hluchavky či šalvěje. Vypadalo to, že s fialkami je...

Však láska nikde není na zakázku

Divadlo jsem měla vždy hodně ráda a ráda jsem divadelní představení navštěvovala. Ale posledních několik let se mi hry v divadle přestávaly líbit a tak jsem na divadlo trochu zanevřela. Byla jsem na několika hrách a vždy jedna vulgarita střídala druhou. A když jsem se potkala se známými, kteří jsou také milovníci divadla, slýchala jsem to samé....

Prostě mi to nedá! Ptákem roku se stal Sýček obecný. Konečně! Od našich nadšených přírodovědců víme už asi dva roky, že stav sýčka obecného je v našich krajích na pováženou. Oni sami vyrábějí v naší kůlně boudy a boudičky, kde by se sýčkům i jiným našim opeřencům líbilo zahnízdit. U nás zbývá snad jen 100-130 jedinců této malé sovy. Jak...

Několikrát do roka jezdíme za rodiči na Moravu. Je to asi 200 km. Nejezdíme po dálnici. Jezdíme raději po okresních silnicích, sice to není tak rychlé, ale raději jedeme a kocháme se, stejně jako pan doktor z filmu Vesničko má středisková. Vyjíždíme ze Středočeského kraje. Dnes je naše republika rozdělená na kraje a okresy, ale názvy se už nějak...

Už jste někdy slavili narozeniny na benzínové pumpě? Asi ne, taky proč. Já je tam vlastně oslavila, samozřejmě nedobrovolně. Vyjeli jsme z Moravy za hezkého slunečního počasí. Silnice bez sněhu, na polích se ve sněhu hezky odráželo sluníčko. Když jsme přijížděli na Vysočinu, začal padat sníh. Na silnici se už docela začala dělat břečka. To by snad...

Nikdy jsem nevěnovala moc pozornosti čichu. Jako dítě asi vůbec. Nebo si na to vůbec nepamatuji a nijak zvlášť mi otázka čichu neutkvěla v hlavě. A ani jsem tento lidský smysl nepovažovala za tak důležitý. Až v dospělosti, když si člověk víc váží maličkostí, jsem čich začala obdivovat. Pokud jdu kolem jabloně, zrovna když kvete, nebo když přes plot...

Už čtrnáct dnů před Vánoci začal být táta nervózní, jestli mu někdo sežene stromeček. Ne, že by nějak na Vánocích lpěl, ale šlo mu hlavně o stojánek pro stromeček, aby letos nezůstal prázdný. Stojánek je ve tvaru kříže, dřevěný, už trochu vystužený plíšky, protože už v něm také bydlí červotoč. Ale hlavně, považte, tomu stojánku bylo o těchto...

V minulé povídce jsem se zmínila o panu učiteli, tak na něho zavzpomínám. Asi každý má vzpomínku na učitele hodné, přísné, ty, které obdivoval, a na ty na které si už ani nevzpomene, protože ničím zvláštním se nám do paměti nezaryli.

Dostal se mi do ruky článek v novinách o tuřínu. Prý je to potravina chudých a přežívali na ní lidé za války a hlavně v horských oblastech, kde se nedařilo jiným plodinám. A tak měli tuřínu už dost, a proto se na něj zapomnělo. Ale novodobí moderní kuchaři se prý snaží o jeho vzkříšení. No, tak uvidíme, co dokážou.