Povídkla č. 177

Od začátku dubna mám divadelní představení přímo před okny. Máme tam totiž umístěno krmítko. A i naši ornitologové kroutí hlavami, kolik ptačích druhů naše krmítko navštěvuje. Sice v těchto dnech již nápor návštěvníků polevil, protože už většina začala hnízdit a my už polevujeme s krmením. Samozřejmě, že mezi klasické návštěvníky patří sýkory koňadry a sýkory modřinky, které patří k našim celoročním strávníkům, hlavně v zimě. Loni se na krmítku objevovala i sýkora parukářka. Ráda na krmítko zavítá i hrdlička zahradní, celoročně se zde zdržuje párek hrdliček. Mezi ty co k nám létají celý rok patří také sýkora babka, kos s paní kosicí a vrabci, ti domácí už moc krmítka nenavštěvují, jelikož jejich počet rapidně klesl. A tak nám v krmítku slunečnici se šrotem přehrabují většinou vrabci polní. Chlévů, stodol, a neupravených domů ubylo, také slepice na dvorcích jsou k vidění stále méně, a tak ubylo i vrabců domácích. Ubyla místa, kde to vrabec domácí prostě miluje. Vrabec nepohrdne ani napadanými semínky pod krmítkem, stejně tak jako pěnkava obecná. I když k nám se odváží i do krmítka. Samička je v krmítku a sameček hlídkuje na keřích před krmítkem. Mezi stálé návštěvníky patří i červenka obecná, která se ukáže na krmítku teď na jaře, ale i v zimě. V těchto měsících létají na krmítko hlavně zvonci, samečci i samičky. Dnes jsem pod krmítkem vyplašila krásně zbarveného, se žlutými peříčky čížka obecného. A tak jsem si zanotovala: "Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz čížečku, jak sejou mák? Aj tak, tak sejou mák, aj tak, tak sejou mák, aj tak, tak sejou mák, tak sejou mák…" No a dál to neumím… Mezi ty vzácnější ptáčky, které na naše krmítko zavítají a můžeme se kochat jejich krásným zbarvením určitě patří hýl obecný. Moje kamarádka si ho spletla s červenkou, ale hýl obecný je o dost větší než červenka obecná, má silný zobák a sameček je na hrudi krásně zbarvený do červeno-oranžova, proto ta mýlka. Jako většina samiček je i ta hýlova zbarvena nenápadně. Proťukat dřevo na budce přiletí i brhlík, vždy hlavičkou dolů a vzácně se zastaví i doktor strakapoud obecný. Loni sem několikrát zavítal sameček i samička a pak i mladí. Tak to byla podívaná. Nejvíce se asi ornitologové divili, když jsem jim řekla, že krmítko navštívili i konopky, které staví hnízdo v sousedově túji. A už vůbec nemohli pochopit, když jsem jim poslala fotku ptáčka, kterého jsem neuměla identifikovat. Pro mě to je prostě ten z mnoha UHP, jak už jsem psala. Pak na vlastní oči viděli, že na krmítku přehrabuje semínka pěvuška modrá. Ovšem mezi top návštěvníky patří dlask tlustozobý. Nádherný, sameček zase lépe vybarvený, docela už velký pták. Svému jménu opravdu dělá čest, protože jeho zobák je opravdu velice silný oproti ostatním ptáčkům. O čemž se ornitologové nejednou přesvědčili, pokud jim uvázl v sítích. Jeho stisk zobákem je opravdu bolestivý. Tak neváhejte instalovat si krmítko někde na zahradě, protože toto divadlo budete mít zadarmo, a ještě vás moc potěší a bude mít radost ze všech druhů ptáčků, které vás navštíví. A pokud je neumíte poznávat? Nevadí, i tak z nich budete mít potěšení a obohacení a možná vás to inspiruje k tomu, že se o tato létající stvoření začnete více zajímat. Tak se nechte zlákat….