Povídka č. 8

Dojdu na zastávku, pod malým přístřeškem je hlouček kluků a jedna paní. Snažím se vtěsnat pod stříšku, protože prší, ale nepodaří se mi to, kluci totiž vedou důležitou debatu. Trumfují se kdo má bohatší známé, je jim tak 8-9 let.

Známí jednoho klučiny mají Ferrari, samozřejmě luxusní, ale ten nejprůbojnější oponuje, že existují jiné a dražší a luxusnější auta. Sám pak triumfuje tím, že jejich známý je ředitelem známého podniku, že dostal nabídku pracovat v Americe, klučinové se diví proč nabídku odmítl, vždyť v Americe je to lepší a hezčí, hlavní aktér jim vysvětluje, že oni když tam mají problém tak ho zavolají, on přiletí a vyřeší to lépe než ředitel Kevin v Americe. Je chytrý protože se učil až 8 hodin denně. Do diskuze vstupuje další, že to se učil určitě až na vysoké, protože na základce je to stejně jedno. Pak se ho přeci nikdo neptá, když je ředitel jaké se píše i y. No jo, ale musí se dostat na tu vysokou...

S paní v autobusu jsme si pak říkali, jaké mají dnešní kluci starosti a zavzpomínali na naše, no, doba žádá své, a pak tak trochu ... neslyšíte se? Vážení rodičové??