Povídka č. 10

Naší vitální a podnikavé známé je osmdesát let. Organizuje život nejen sobě, ale snaží se i ostatním. Její energie je nakažlivá, má nadhled a stále se o vše zajímá. Je bývalá profesorka na střední škole. Vychovala své 4 děti, životu se v ničem nebránila a protože byla velmi atraktivní a i jako starší dáma se dokonce v 60 letech rozhodla žít s čechošvýcarem, pendlovala z Čech do Švýcarska i jako řidička. Před osmdesátkou se vzali. Autem jezdí stále. A když nedávno bravurně zaparkovala v Praze před domem, kde bydlí, není divu, že ji oslovil pán, který zaparkoval chvíli před ní a se zájmem ji pozoroval. Hned se pochlubil svým malým autem a tím, které má prý zaparkováno v garáži. V tomto věku se řeč většinou stočí na doktory a nebylo tomu jinak i teď. Shodli se na tom, že navštěvují různé stejné lékařské odborníky, ale u obvodního lékaře jsou nevíce zdraví. No, svá autíčka s automatickým řízením ke svému přesunu stále potřebují. Pán ale přešel i na politiku. Chtěl znát názor mé známé na kausu Čapí hnízdo a pana Babiše. Moje známá, která je také velice vtipná a má hned pohotovou odpověď, což ji velice závidím, mu rázně odvětila, že Čapí hnízdo se jí líbí a pan Babiš taky, na pánovu užaslou odpověď jakto, že se jí Babiš líbí, zkonstatovala, že se jí líbí proto,že je štíhlý. Pak už se jen vymluvila na bolavou nohu. Příhodě se ještě večer usmívala.